Muži se někdy považují za pány tvorstva. Ale často jenom považují. Do chvíle, než jim jejich drahé polovičky přistřihnou křídla nebo jim nějak jinak dojde, že jestli už lidskému rodu vládnou, pak většinou jenom formálně, asi jako třeba britská královna Kanadě.
Nemůže to být vlastně ani jinak. Protože vládnou vždycky jenom ti nejsilnější. Nebo loutky v rukou těch nejsilnějších. A že by to byli muži? Chachacha!
Někteří z chlapů sice dodnes kácejí stromy v lese, lámou kámen v kamenolomech, kopou uhlí v podzemí dolů nebo dělají jinou práci považovanou ze zvyku za mužskou, ale jsou kvůli tomu nějak mužní? Trochu možná, ale v mnohém už jim to dnes usnadňuje technika, aby to zvládli.
A když takoví chlapi přijdou domů, je jejich mužná síla nejednou zcela ta tam. A nejenom mužná síla, ale třeba i to, čemu se říká mužné síly. A řekněte potom sami – může být pány tvorstva někdo takový?
Jen pár příkladů na ukázku:
– Když pošlete chlapa nakoupit, jak to kolikrát dopadne? Dáte mu nákupní lístek s deseti položkami, jako je třeba chleba, mléko a máslo. A on? Přinese sice všech deset položek, ale jedná se o deset lahvových piv. Vždyť na počet to souhlasí, tak co?
– Vezměte chlapa nakoupit s sebou! A co zažijete? Nebude ve své kůži, bude chtít utéct nebo se aspoň někam schovat, bude chtít rychle pryč. A to klidně i ve chvíli, kdy si budete zkoušet teprve desátou halenku, patnáctou sukni, třicátý klobouk. A zkuste se ho pak navíc ještě zeptat po půlhodině v parfumérii, zda mu lépe voní ta nebo ona kolínská!
– Zkuste s sebou vzít chlapa někam do lepší společnosti! Je lvem salónů nebo jiným královským tvorem? Kdepak. Je z něj učiněný beránek, který je ochoten snad i mýt nádobí, jenom aby tam nemusel.
– A když už jsme u toho nádobí. Copak může být pánem lidstva někdo, kdo často vystačí týden s jedním talířem a jednou lžící a kdo by bez pevné ženské ruky myl nádobí až tehdy, když by neměl z čeho jíst?
– A dokážete si představit, že by panoval lidstvu někdo, kdo si nedokáže ani vyprat, vyžehlit, uklidit, uvařit? Jistě, muži to někdy také dokážou, ale to jedině tehdy, když je k tomu dokopou jejich ženy.
Prostě jsou muži pány lidstva. A rozhodují o všem. Většinou ale tak, jak jim to nakážeme my, jejich ženy.
A běda jim, kdyby si zkusili odmlouvat!
Ach ti muži
