Dilatační plováky slouží jako ochrana venkovních nevytápěných bazénů před poškozením vlivem silného mrazu. Jak známo, led má větší objem, než voda v tekutém skupenství, a ten by mohl při své expanzi nevratně poničit plášť nádrže. Voda při zamrzání dokáže skutečně extrémní věci a necháme-li jí volně působit, může nám přidělat nejednu vrásku na čele.
Bazény s termální vodou se zazimovat nemusí
Všechny bazény po ukončení koupací sezony musí projít procedurou tzv. zazimování, výjimkou jsou pochopitelně ty, kde je zajištěn neustálý ohřev vody, a kde se lze koupat i v zimním období. V tomto směru mají jistou výhodu např. termální bazény vytápěné vodou z hlubin země, což je typické např. pro oblast severovýchodního Maďarska, nebo třeba Islandu.
V Česku takové štěstí nemáme a musíme se spolehnout na jiné řešení. Tím se může stát i dilatační plovák Chlorito. Jeho úkolem je redukovat roztažnost ledu ve vodě poté, co se z nádrže vypustí až dvě třetiny původního objemu, přičemž soustava několika plováků spojených k sobě si poradí i se silnými mrazy. Otázkou sice zůstává, zda vůbec se ještě nějakých silných mrazů v budoucnu dočkáme v průběhu měnícího se klimatu a stále mírnějších zim, ale spoléhat se na to, že vodu zčásti vypustíme, a že zrovna „letos“ mrznout určitě nebude, by bylo velmi pošetilé.
Zabezpečení bazénu je tedy namístě. Jak takový plovák vlastně vypadá, a jak funguje?
Svým tvarem připomíná tenkou plochou cihlu (desku), většinou černé nebo modré barvy, která je na spodní straně vyplněna zátěžovou hmotou (pískem nebo betonem). Jde o celoplastový odlitek, který nepodléhá korozi, a snese tlak i několika atmosfér. Při aplikaci v bazénu se plováky navzájem propojí v delší řetěz, který se rozmístí po obvodu a napříč vodní plochou tak, aby se oddělila na několik dílčích segmentů. Tvořící se led pak naráží na stěny plováků, ty se zčásti deformují a odchytí největší tlakovou sílu, která by jinak působila na ničím nechráněné stěny bazénu.